Patentoví trollové a jak je porazit
Pohrozit oběť a vybrat peníze. Jednoduchá cesta k hromadění pokladu trollů. Velmi podobnou taktiku využívají i patentoví trollové. S tím rozdílem, že hrozí svými patenty.
Kdo jsou patentoví trollové a jak mohou uškodit
Patentoví trollové jsou osoby nebo firmy, jejich činnost spočívá v účelovém skupování či přihlašování velkého množství patentů. Následně vyvolávají patentové spory, na kterých se obohacují. Trollové využívají patenty na vynálezy, které sami nevyrábějí, neprodávají ani nepoužívají.
Jak patentoví trollové obvykle postupují
Rafinovanost trollů je evidentní už jen z výběru patentů, na které při svém byznysu cílí. Jedná se často o patenty, jejichž nezávislé nároky (tj. nároky definující rozsah ochrany) jsou formulovány velmi obecně a často také vágně nebo nejasně. Takový patent může totiž zavařit širokému okruhu potenciálních obětí. Typickým příkladem jsou například softwarové patenty.
Následně se trollové zaměří na své oběti. Těmi se typicky stávají firmy, které používají, vyrábějí nebo prodávají řešení podobné tomu, jaké je chráněno v patentech trollů. Trollové napadenou firmu obviní z toho, že porušuje jejich patent, a za takové porušování požadují zaplatit vysokou sumu peněz. Tím je oběť zatlačena do úzkých a rozhoduje se spíše o tom, jaká cesta z problému je špatná a jaká ještě horší.
Soudní spor, i když by jej napadená firma nakonec pravděpodobně vyhrála, se často táhne dlouhá léta a jsou s ním rovněž spojeny vysoké náklady. V praxi tak může být nakonec levnější vzdát se bez boje a vyrovnat se s trolly mimosoudní cestou.
Tuto taktiku dokáží trollové aplikovat ve velkém. Nejen co do počtu žalob, ale také v tom smyslu, že napadají široké spektrum společností, od startupů, malých a středních podniků až po skutečné technologické giganty. Právě velcí hráči často volí cestu mimosoudního vyrovnání, což pro trolly představuje dostatečný příjem financí, aby mohli nadále škodit. U menších společností si sice trollové často vystačí s nižší částkou, ta však může být pro tyto firmy až likvidační.
Jak proti trollům bojovat?
Boj s patentovými trolly je ve své podstatě velmi obtížný. Jeho svízel spočívá především v tom, že soudní obrana proti trollům je finančně i časově nákladná, a řada firem tak raději přistoupí na mimosoudní vyrovnání. Tím však pozici trollů ještě více posílí.
Ke zlepšení situace (hlavně ve Spojených státech, kde jsou patentoví trollové nejaktivnější) budou zřejmě zapotřebí legislativní změny. Volá se také po zkvalitnění průzkumů na patentovém úřadu.
Uvažuje se také nad tím, že by byla proti trollům využívána umělá inteligence, která v posledních letech prochází prudkým vývojem.
💡 Existuje např. generátor stavu techniky s názvem All Prior Art, který za pomoci umělé inteligence z publikovaných patentových přihlášek sestavuje velké množství nových konceptů, které zveřejňuje online. Tyto koncepty jsou často podobně abstraktní, nejasné či nesmyslné jako patenty trollů. Zveřejněním na internetu se nicméně tato řešení stávají stavem techniky a nelze je už později ochránit patentem. Tím může být aktivita trollů alespoň částečně omezena.
Jak problémům s trolly předcházet?
Pokud vstupujete na trh s novým výrobkem, stojí za to provést rešerši a prověřit, zda váš výrobek nespadá do rozsahu ochrany jiných patentů.
Když budete mít dobré povědomí o podobných patentovaných řešeních (např. o patentech konkurenčních firem), můžete získat větší jistotu, že vás v budoucnu nepřekvapí nepříjemný patentový konflikt. A pokud by rešerše nějaké riziko odhalila, můžete se mu lépe vyhnout. A to například vhodnou úpravou výrobku ještě před uvedením na trh.
Spojte se s námi na nezávazné úvodní konzultaci
Pomůžeme vám připravit vhodnou strategii ochrany vašich nápadů a inovací na míru. Tak, aby to bylo v souladu s vašimi obchodními cíli. Strategicky.
Jak bezpečně prodávat na marketplaces?
Rozšíření značky na marketplaces s sebou nevyhnutelně přináší vyšší pozornost. Nejen ze strany zákazníků, ale také od ostatních hráčů na trhu. A stejně jako jindy, i při vstupu na marketplaces je včasná ochrana vaší značky rozhodující pro udržení její jedinečnosti. Je také nejsilnější zbraní v boji proti plagiátorům a patentovým či známkovým trollům.
Jak ochránit svou značku na marketplaces
Nejúčinnějším, relativně snadným a finančně dostupným řešením jsou ochranné známky.
Jejich pomocí můžete zajistit ochranu těm označením, která vás činí rozpoznatelnými v očích zákazníků a která si s vaší značkou spojují. Typicky to bývají názvy a loga, ale ochrannou známkou můžete chránit i další věci, jako třeba slogan, znělku nebo jedinečné umístění prvku na produktu.
Jestliže jsou vaše ambice a zákazníci na marketplaces nejen v Česku, ale i v dalších zemích, doporučujeme registrovat ochrannou známku Evropské unie, případně národní známky na pro vás klíčových trzích. Pokud je to ve Vašich finančních možnostech, je dobré přizpůsobit strategii ochrany vašim obchodním plánům. A to tak, abyste zohlednili nejen vaše současné aktivity, ale i státy, kam byste reálně v příštích 5 letech rádi expandovali.
💡 Na národní i evropské přihlášky ochranných známek můžete také v roce 2024 získat 75% grant až do výše 1 000 EUR.
Obraťte se na provozovatele marketplaces
Marketplaces i různé e-shopy si riziko padělatelů uvědomují a mnoho z nich nabízí možnosti, jak prodejce při ochraně svých práv podpořit (např. stažením a blokováním padělků). Potřebují pro to však jasný důkaz, čímž může být právě ochranná známka. Prokazatelně stanoví, kdo právo k označení má, od kdy, pro jaké výrobky a služby a na jakém území.
Bez registrovaných průmyslových práv se padělky jen těžko prokazují, řízení je zdlouhavé, finančně nákladné, a navíc nejisté. Vedle ochranných známek můžete využít například průmyslové vzory k ochraně designu, patenty na vynálezy a užitné vzory na technická řešení.
Pusťte si záznam našeho webináře s BaseLinker, kde přibližujeme, jak bezpečně prodávat na marketplaces díky správné ochraně značky.
Nezapomeňte na průzkum trhu
Průzkum trhu se často skloňuje v souvislosti s marketingovým průzkumem, průzkumem konkurence, případně při validaci nápadů. Málokdo ale pamatuje na průzkum aktivních práv. A to přesto, že právě ta mohou představovat stopku pro Vaši expanzi.
Než začnete prodávat na marketplaces, proveďte rešerši ve známkových rejstřících a relevantních databázích, ať máte větší jistotu, a v případě kolize i větší prostor reagovat.
Pokud s prodejem na marketplaces začínáte, využijte Kompletního průvodce od BaseLinker a Czech Export Services. Na 150 stranách najdete například checklist pro vstup na marketplaces, srovnání 18 nejznámějších marketplaces a také rozpracovaný postup k ochraně značky.
Ochrana značky není luxusem, ale strategickou nutností. Na marketplaces získáváte pozornost, kterou je potřeba vyvažovat posilováním své značky. Prvním krokem k ní je kvalitní ochranná známka – získáte náskok a pevný základ.
Nechte ochranu na marketplaces na nás
Postaráme se o komunikaci s provozovateli market places, provedeme online průzkum aktivních práv konkurence pro prevenci problémů při expanzi i vám pomůžeme s registrací ochranných známek v ČR, EU či jinde v zahraničí.
Kdy patentovat, a kdy ne?
Patent je způsob ochrany vynálezu, který dává svému vlastníkovi právo zakázat ostatním, aby takový vynález využívali. Patentování může být relativně nákladnou investicí, zvláště uvažujete-li o ochraně ve více zemích. Proto jsme pro vás sepsali seznam otázek, které je při rozhodování o patentu třeba zvážit.
Kdy se vyplatí patentovat?
Patent se vám vyplatí ve chvíli, kdy uvedením svého vynálezu na trh riskujete, že jej konkurence nebo kdokoli jiný bude schopen snadno zreplikovat (např. díky reverse engineering).
Zároveň je vhodné sledovat patentovou praxi vašeho oboru. Obecně platí, že čím obvyklejší patentování ve vašem oboru je, tím spíše musíte jakékoli inovace chránit.
Neméně důležitým faktorem je vaše vyjednávací pozice – pokud sháníte investory, prodáváte firmu nebo naopak hledáte způsob, jak získat zpět investice do vašeho výzkumu a vývoje, patent pro vás může představovat klíčovou výhodu. Jednak zvyšuje hodnotu vašeho projektu, jednak bývá ukazatelem kvality.
V takové chvíli byste měli věnovat pozornost volbě správné strategii ochrany.
Budeme se bavit o formě ochrany (patentování nemusí být jedinou správnou cestou), teritoriálním rozsahu (stačí několik vybraných trhů, nebo potřebujete celou EU a Čínu?), načasování přihlášek a s tím spojených nákladů apod.
Pro rychlé zorientování a pochopení toho nejdůležitějšího doporučujeme sérii našich videí na YouTube. Nebo se s námi rovnou spojte na nezávazné úvodní konzultaci.
Okruhy otázek k usnadnění rozhodování:
Technické hledisko
- Bude řešení funkční?
- Jak velké technické výhody přinese?
- Existují technické alternativy k tomuto řešení?
- Jak dlouhá je odhadovaná životnost technického řešení?
- Jak nákladný bude vývoj tohoto řešení?
Výrobní hledisko
- Jak nákladná bude výroba tohoto řešení?
- Jak budete zajišťovat výrobu – třetími stranami, nebo in-house?
Průmyslově právní hledisko
- Není řešení v kolizi s patenty ostatních? Nepotřebujeme/nemáme licenci?
- Je řešení nové?
- Jaká je úroveň vynálezecké činnosti?
- Jak širokého rozsahu ochrany můžete dosáhnout?
- Jaká je šance, že samotná existence patentu odradí konkurenci?
- Dojde zveřejněním patentu k vyzrazení know-how, které by jinak bylo možné uchovat v tajnosti? V takovém případě může být vhodnější chránit je jako obchodní tajemství.
- Jak dobrá je schopnost zjistit, že patent někdo poruší?
Patenty se udělují pouze na vynálezy, které nebyly nikde nikým zveřejněny, nejsou zřejmé jiným odborníkům z oboru (vykazují tzv. jistou úroveň vynálezecké činnosti) a jsou průmyslově využitelné v jakémkoli oboru. Pokud některou podmínku nesplňujete, je v některých případech možné usilovat o ochranu užitným vzorem (tzv. malý patent).
Obchodní hledisko
- Jak velký trh pro toto řešení existuje?
- Jak vysoké zisky můžete s řešením generovat?
- Jak velká je možnost, že na toto řešení budou udělovány licence? Jak vysoké zisky z nich lze očekávat?
Spojte se s námi na nezávazné úvodní konzultaci
Pomůžeme vám připravit vhodnou strategii ochrany vašich nápadů a inovací na míru. Tak, aby to bylo v souladu s vašimi obchodními cíli. Strategicky.
Dobrým zadáním ke kvalitnímu překladu
I jako zákazník můžete ovlivnit kvalitu překladu a jeho rychlost. Když věnujete chvilku času dobrému zadání a přípravě podkladů, mnohonásobně se vám to vrátí. V tomto článku představíme 5 tipů, jak zadat práci překladatelům, abyste docílili co nejlepších výsledků.
Překlad na základě přesného zadání bude:
- zpracován rychleji a tím se sníží jeho konečná cena
- jednotný s výrazy, které používáte ve své firmě a oboru
- kvalitnější, protože překladatel bude všemu správně rozumět
Nemusíte se bát, že kvůli neuvedení kontextu nebo jiných specifik překladu byste automaticky měli horší podmínky. Je na překladateli nebo agentuře, aby vás správným zadáním provedli a tyto informace si zjistili.
U nás v PatentEnter má například každý překladatelský projekt přiřazen 1 konkrétní kolega, který je za kvalitu překladu zodpovědný. Ten je s vámi v kontaktu, pokud by v průběhu překladu vyvstaly nějaké nejasnosti.
Pro nacenění a začátek práce na překladech u nás stačí minimum – text k překladu, cílový jazyk překladu a termín odevzdání překladu. K co nejlepšímu výsledku, který přesně zachytí podstatu původního textu a zvýší kvalitu cílového textu, ale doporučujeme přidat několik dalších specifik.
Specifikace překladu
Kontext překladu
Přestože z dodaného textu k překladu lze snadno zjistit obor překladu i typ textu, nemusí se funkce původního a cílového textu shodovat. Pokud víte, komu je cílový text určen a jakou má mít funkci, připište to k poptávce. Výrazně tím snížíte počet revizí a dalších úprav, které mohou zvýšit výslednou cenu překladu – zvlášť při velkém objemu textů.
Potřeba lokalizace
U některých typů textů je důležité ujasnit si, zda je třeba text lokalizovat, tj. přizpůsobit jej cílovému kulturnímu prostředí. To může zahrnovat změnu jednotek (např. z centimetrů na palce), změnu měny (např. z korun na dolary) a také zda se například mění cílové publikum (např. z odborníků na veřejnost).
Tento krok určitě nevynechávejte. U některých textů je lokalizace žádoucí pro co nejlepší porozumění čtenářů (např. články na blog), u jiných zase krajně nežádoucí, protože je potřeba text přeložit co nejvěrněji k originálu (např. patentové přihlášky). O terminologické konzistenci píšeme například v tomto článku pro Vědavýzkum.cz.
Terminologické slovníky
Terminologické slovníky jsou seznamy termínů, které se ve vašem oboru a ve vašich textech často objevují, a jejich anglických/německých/španělských protějšků, které jsou ve vaší firmě zaužívané. Například takové, které používáte při komunikaci se zahraničními zákazníky.
Překladatel si umí poradit i bez vašeho slovníku, ale s jeho pomocí je překlad rychlejší. Slovníkem totiž konkretizujete zadání, neboť obsahuje přesné termíny, které při své práci běžně používáte. Všechny vaše (staré i nové) přeložené texty jsou tak jednotné.
V PatentEnter máme specialisty na nejrůznější obory – od farmaceutů a chemiků přes elektrotechniky a stavaře po bioinženýry a mnoho dalších. Většinu slovníků tak vytváříme my a s klienty je následně konzultujeme, případně jejich slovníky doplňujeme a aktualizujeme.
Kromě výše uvedených věcí existuje i několik dalších, bez kterých překladatel sice fungovat může, ale je vhodnější, když je má k dispozici. Patří mezi ně:
- upřesnění formátovacích potřeb
- definice tónu textu
- sdílení referenčních textů, o které se překladatel může opřít
Vítané plus: dlouhodobá spolupráce
Pokud máte větší množství textů, které potřebujete (ať už najednou nebo i průběžně) přeložit, je pro vás výhodnější nechat všechny přeložit u jednoho překladatele nebo jedné agentury. Rozdělením podobných textů mezi více překladatelů budete obtížněji udržovat jednotnou terminologii i styl překladu napříč všemi texty.
Další výhodou je, že vám taková agentura může při překladu postupně vytvářet zmíněné terminologické slovníky. S každým dalším textem tak přibývají nové termíny, a tím jsou překlady dalších textů rychlejší.
Dlouhodobá spolupráce je pak zpravidla s každým zadáním snazší, protože nemusíte pokaždé znovu definovat své potřeby. Zároveň i překladatel už ví, co požadujete a jak překlad zpracovat k vaší maximální spokojenosti.
Po domluvě s klienty navíc využíváme i AI a CAT nástroje pro zkrácení doby potřebné na překlad. Tam lze nahrát vytvořený terminologický slovník, a nástroj překladateli nabízí odborné termíny rovnou při překladu. Přestože jsou AI i CAT nástroje užitečným pomocníkem, stále vyžadují kontrolu specialistou, aby snížil riziko chyb. Z toho důvodu u nás překlady kontrolují vždy 2 páry očí.
Co dělat po zápisu ochranné známky?
Správně připravená ochranná známka vám pomůže s ochranou před konkurencí a plagiátory. Abyste o tuto ochranu nepřišli, je třeba o ochrannou známku pečovat i po jejím zápisu. Představíme vám 4 kroky, na které se zaměřit.
1. Používejte ochrannou známku i se symbolem ®
Ochrannou známkou můžete chránit jedinečná označení (loga, barvy, slogany, vzory,…) své značky, výrobků i služeb.
Ochranná známka vám dává právo zakazovat ostatním, aby používali stejné označení pro stejné výrobky a služby. Případně její používání můžete licencovat či zpoplatnit. Zároveň to však znamená, že vy dané označení musíte používat. V opačném případě riskujete částečné nebo úplné zrušení své ochranné známky. Ani se nebudete moci bránit zápisu takových známek, které by s tou vaší byly v kolizi.
Jak ochrannou známku používat opravdu správně? Používejte své označení se symbolem ®, kdykoli je to možné.
Používání ochranné známky navíc pečlivě evidujte, a to nejméně 5 let od jejího zápisu. Příslušný úřad vás totiž může vyzvat k doložení tohoto užívání. Děje se tak, když někdo proti vaší známce podá námitky. Pokud užívání nedoložíte, nebo doložíte pouze částečně, můžete přijít o ochranu té části ochranné známky, pro kterou dostatečné užívání neprokážete.
Při prokazování používání se vedle symbolu ® počítá také:
- užívání ochranné známky v podobě, která se liší od vyobrazení zapsané ochranné známky, ale tak, aby se její rozlišovací způsobilost nezměnila
- umísťování ochranné známky na výrobky nebo jejich obaly pouze pro účely vývozu
- užívání ochranné známky třetí osobou na základě licenční smlouvy
2. Dejte si pozor na zdruhovění
Vedle správného používání také dohlížejte na to, že ochrannou známku budete mezi veřejností propagovat a upozorňovat, jak vás od konkurence odlišuje. V opačném případě jí hrozí zdruhovění.
Zdruhovění znamená, že označení, které ochrannou známkou chráníte, se začne používat jako zastřešující pojem pro danou skupinu výrobků nebo služeb. Takto zdruhovělých známek znáte určitě několik – celofán, zip, aspirin nebo třeba trampolína.
Nebyl by to takový problém, kdyby to neznamenalo, že vaše ochranná známka tím ztrácí svou hlavní podmínku – rozlišovací způsobilost – a pozbude platnosti. V současnosti se s něčím podobným potýká například Google, kdy veřejnost využívá stejného označení jako synonymum k “vyhledávání na internetu”. Což pro aktuálně třetí nejcennější značku na světě vhodné není.
3. Hlídejte lhůty a plaťte obnovovací poplatky
Nezapomeňte, že ochranná známka má platnost pouze 10 let. Abyste mohli využívat práva, která z ní plynou, musíte o prodloužení platnosti před uplynutím této doby požádat, nejpozději však 6 měsíců poté. Také je třeba včas uhradit obnovovací poplatky.
| Úřední poplatky za přijetí žádosti o obnovu | Kč |
|---|---|
| individuální ochranné známky | 2 500 Kč |
| kolektivní a certifikační ochranné známky | 5 000 Kč |
| individuální ochranné známky po uplynutí lhůty (nejpozději do 6 měsíců) | 5 000 Kč |
| kolektivní a certifikační ochranné známky po uplynutí lhůty (nejpozději do 6 měsíců) | 10 000 Kč |
4. Monitorujte cizí přihlášky ochranných známek
Zápisem vlastní známky nezískáváte absolutní ochranu, ale právo bránit se a vystoupit proti případným porušovatelům. Tyto porušovatele však příslušný úřad nekontroluje, jeho průzkum je čistě v mezích formálních náležitostí (uhrazení poplatků, správně vyplněná přihláška apod.). Hlídání práv je tedy pouze na vás (nebo na tom, koho monitoringem pověříte).
Neznamená to, že byste museli každý den kontrolovat, jestli někdo náhodou nežádá o známku podobnou té Vaší. Mezi zveřejněním přihlášky a zápisem známky máte na podání námitek v ČR 3měsíční lhůtu. Pokud se tedy ve vašem oboru nepodává známek velké množství (nebo nemáte známku platnou ve více zemích), mělo by stačit sledovat databáze 1x měsíčně.
Ochrana značky pomocí ochranné známky není pouhým formálním a administrativním krokem, ale kontinuálním procesem. Pouhý zápis známky není dostatečnou zárukou dlouhodobé ochrany – o známku (stejně jako značku) je potřeba pečovat. Aktivně ji používejte, používání evidujte, promujte ji a kontrolujte, jestli se ji někdo nepokouší oslabit zápisem vlastní ochranné známky.
Nechte to na nás
Aktivně budeme sledovat databáze ochranných známek a včas vás upozorníme na případné kolize. Připravíme licenční smlouvy či zanalyzujeme vaše portfolio ochranných známek a jejich využívání v praxi.
Co jsou CAT tools a jak mohou zefektivnit překlad?
CAT tools používají překladatelé po celém světě již více než 20 let a těší se čím dál větší oblibě. Na trhu už je nespočet softwarů s rozmanitými funkcemi. Ale k čemu vlastně slouží? Jsou opravdu tak užitečné? Není lepší spoléhat se jen na překladatelovy schopnosti?
Co jsou CAT tools?
CAT = Computer Assisted Translations (nebo méně používaný ekvivalent Computer Aided Translations). Jedná se o software, který poskytuje podporu překladatelům při jejich práci. CAT tools (nebo CAT nástroje) mají za úkol usnadnit, zlepšit a urychlit samotné překládání.
Jak fungují CAT tools?
Překladatel nahraje dokument ve zdrojovém jazyce do některého z CAT nástrojů, ten pak dokument rozdělí na jednotky. Zpravidla 1 jednotka = 1 věta. Překladatel si však může zvolit i podrobnější dělení nebo naopak překládat najednou celé odstavce. Po přeložení jednotky překladatel potvrdí její dokončení, čímž se překlad automaticky uloží.Po zpracování celého textu lze dokument v cílovém jazyce ze softwaru vyexportovat a dále použít.
V PatentEnter používáme CAT nástrojů hned několik – nejčastěji MemoQ, Wordfast 5 a Phrase. Jejich použití závisí na požadavcích klienta, ale také typu textu.
Co vše CAT nástroje obsahují?
Součástí softwaru CAT nástroje je překladová paměť. Ta během překládání ukládá všechny jednotky ve zdrojovém jazyce a jejich ekvivalenty v cílovém jazyce. Pokud se později v textu objeví stejná nebo podobná jednotka, software překladateli nabídne dřívější překlad s indikací toho, na kolik procent se dané jednotky shodují. To překladateli může velmi usnadnit práci, protože nemusí ztrácet čas s překladem stejného nebo podobného textu vícekrát.Velmi důležitá je také terminologická databáze. Ta funguje jako takový osobní slovníček, do kterého překladatel ručně zadává termíny důležité pro překládaný text. Pokud se následně konkrétní termín objeví v právě překládané jednotce, software je schopen jej nabídnout překladateli. To zajišťuje překlad termínů vždy stejně, což je u odborných textů velmi důležité pro zajištění konzistence.
Terminologická databáze u CAT nástrojů je vhodná také pro nahrávání glosářů nebo požadavků na překlad konkrétních termínů přímo od klienta. Nám se osvědčilo kombinovat tyto požadavky s našimi vlastními terminologickými slovníky, které vytváří naši in-house specialisté.
Rozdíl mezi CAT tools a strojovým překladem
Strojový překlad (machine translation) je automatický překlad ze zdrojového jazyka do cílového jazyka pomocí počítače. Takový překlad není dokonalý, ale může pomoci lidským překladatelům zejména při velkých objemech textu.
CAT nástroj může disponovat funkcí, která má za úkol propojit jeho software s internetovým překladačem. Zdrojový text je přeložen počítačem a nahrán do softwaru CAT nástroje. Překladatel pak přebírá funkci editora a kontroluje správnost strojového překladu, popřípadě smaže a znovu přeloží chybně přeloženou jednotku.
Výhody CAT tools
Vzájemná podobnost textů
Zejména technické texty jsou velmi repetitivní. Toho lze využít v rámci již zmíněné překladové paměti. Pokud překladatel již přeložil v CAT nástroji dokumenty stejného typu, má je uložené ve své překladové paměti, popřípadě je tam může i dodatečně nahrát.
Při překladu nového, podobného textu CAT nástroj podobnosti rozpoznává a překladateli u jednotek nabízí překlad z překladové paměti. Překladatel se následně rozhoduje, zda nabízený text využije, a třeba jej upraví, nebo zda text nevyužije a přeloží jednotku sám.
Tato funkce je mezi překladateli vítaná, protože ve spoustě případů je nutné upravit jen pár slov. A překladatel neztrácí čas psaním celé věty.
Duplicity a podobnosti v rámci dokumentu
Kromě toho, že jsou si technické texty podobné navzájem, se také často stává, že se podobné věty objevují i v rámci jednoho textu.
CAT nástroje umí rozpoznat identické jednotky v dokumentu. Ve chvíli, kdy překladatel odsouhlasí první výskyt jako přeložený, nástroj automaticky odsouhlasí i ostatní identické jednotky.
Zajištění konzistence
Terminologická databáze CAT nástroje pomáhá při dodržení konzistence překládaných termínů. Navíc mají CAT nástroje funkci automatické kontroly konzistence i neodborných úseků. To znamená, že pokud se v textu objeví část shodná s jinou částí textu, CAT nástroj na to může upozornit a překladatel má možnost své překlady sjednotit. To napomáhá čtivosti a nabývá profesionálnějšího dojmu.
Zpracování celé škály formátů
CAT nástroje disponují schopností poradit si s velkým množstvím formátů souborů. Dostanete tedy překlad ve stejném formátu, v jakém jste zdrojový text poslali.
I přes všechny výhody, které využití CAT nástrojů nabízí, byste se na ně neměli plně spoléhat. Pro profesionální překlad je stále potřeba, aby jejich výstupy kontroloval překladatel a dohlížel na kvalitu výsledného textu.
V některých případech je dokonce potřeba zapojit do překladu odborníka v oboru, zvláště u odborných a technických překladů. Proč bilingvizmus na právě na odborné překlady nestačí, píšeme v tomto článku.
K čemu je dobrý utajovaný vynález?
Základním smyslem patentové ochrany je, že původce vynálezu (ten, kdo vylepšení vymyslel) si k němu na určitém území může nárokovat naprostou exkluzivitu, a to až na 20 let (v případě léčiv na 25 let). Výměnou za to podrobnosti o vynálezu zveřejní, a to tak, aby bylo pro ostatní odborníky jednoduché se s ním seznámit. Ti jej ale nemohou bez souhlasu majitele patentu využívat. Ustanovení § 71 patentového zákona ale umožňuje tzv. utajovaný vynález. Taková možnost je velmi lákavá, nicméně velmi komplikovaná, krajně nepravděpodobná a navíc ve většině případů zbytečná.
Ke zveřejnění patentu dochází automaticky zveřejněním patentové přihlášky, a to nepozději 18 měsíců od jejího podání.
Co je utajovaný vynález?
Představa nezveřejnění technického řešení a přitom získání jeho ochrany je opravdu poutavá. Nicméně – neexistuje proto, aby umožnovala původcům obcházet smysl patentů, ale chránit zájmy státu.
Institut utajovaného vynálezu je v zákoně zakotven, aby chránil před vyzrazením informace, které mají velký strategický význam pro Českou republiku. Vynález chráněný utajeným patentem obsahuje „utajovanou informaci“, se kterou se může seznámit pouze osoba, která má příslušnou bezpečnostní prověrku. To téměř znemožňuje jakoukoli legální prezentaci vynálezu potenciálním obchodním partnerům nebo investorům, a také velice zužuje okruh osob, které původce může přizvat k dalšímu vývoji (např. zaměstnance).
Přestože daná problematika v zákoně téměř není upravena, s ohledem na obecné právní principy, které se na ni vztahují, a také soudě podle účelu utajování vynálezu, je vlastník utajovaného patentu ve svých právech k němu velmi omezen.
Práva vlastníka utajovaného vynálezu
Komercializace vyloučena
Vlastník nemůže poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, ani na ně patent převést. Nejspíš jej nemůže bez souhlasu státu využívat ani sám.
Jediným subjektem, který může patent využívat (zřejmě na základě licenční smlouvy s původcem, případně nucené licence) je Česká republika.
Limitace při jednání o licenční smlouvě
Vlastník utajeného patentu je také značně limitován při jednání o licenční smlouvě s ČR. Otázkou i je, jak by probíhalo samotné vymáhání práv z patentu, který nebyl zveřejněn.
Ochrana mimo ČR vyloučena
K rozšíření ochrany byste potřebovali souhlas příslušného státního orgánu, typicky Národního bezpečnostního úřadu. A je těžko představitelné, že byste takový souhlas získali – došlo by ke zveřejnění utajované informace. Kdyby někdo jiný ve světě takový vynález okopíroval nebo vytvořil stejný, je proti němu vlastník utajovaného patentu bezmocný.
Má utajovaný vynález vůbec nějaké výhody?
Jedinou potenciální výhodu spatřujeme v tom, že i utajovaný vynález se zřejmě stává stavem techniky. A tak se dá předpokládat, že jeho udělení zabrání ostatním, aby získali patent na stejné řešení.
Veškeré informace, které byly zveřejněny před podáním patentové přihlášky, jsou označovány jako stav techniky. Jednou z podmínek pro udělení patentu je, aby byl vynález vůči stavu techniky nový. A tedy aby nebyl nikde předtím zveřejněn – v patentové přihlášce, ve videu, článku, na veletrhu či jinak
Patentové úřady (včetně českého) však tuto skutečnost při průzkumu nezjistí. Ochrana práv a jejich uplatnění tak zůstává pouze na vlastníkovi utajovaného patentu.
Navíc se nabízí otázka, zda by vůbec mohl vlastník patentu podávat připomínky, a tím zveřejňovat utajované informace. A co se stane s utajeným patentem, pokud dojde ke zveřejnění nebo vyzrazení utajované informace? Stane se z utajovaného patentu běžný patent? Právní předpisy nám odpověď nenabízí a ani v judikatuře jsme odpověď nenašli.
Jak zažádat o utajený patent?
Pokud se původce vynálezu domnívá, že patentová přihláška obsahuje utajovanou informaci, musí na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, a to hned při jejím podání.
Úřad průmyslového vlastnictví pak s přihláškou jedná jiným než standardním postupem. Mohou se s ní seznámit pouze zaměstnanci Úřadu s příslušnou prověrkou a pouze v zabezpečené místnosti. Do hry navíc vstupuje také Národní bezpečnostní úřad, který ve spolupráci s příslušným ministerstvem posuzuje stupeň utajení informací. Posoudí-li úřady patent jako hodný utajení, vznikají tím původci dodatečné povinnosti (např. poučovat zaměstnance, dodržovat mlčenlivost atd.).
Jak je to s utajovaným patentem nyní?
V dnešní době se utajované patenty údajně téměř neudělují. Zřejmě se jedná o zastaralý institut, který nedopatřením v zákoně přežil dobu zbrojení.
Vzhledem ke všem popsaným nevýhodám doporučujeme o utajení patentu neusilovat. Jděte buď cestou standardní patentové ochrany, nebo vynález nezveřejňujte vůbec a chraňte jej jako obchodní tajemství. Existuje sice možnost, že Úřady samy o utajení rozhodnou i proti vůli přihlašovatele, je to ale krajně nepravděpodobné a není nám znám žádný takový případ.
Když bilingvizmus nestačí aneb jak na odborné překlady
Mezi laickou veřejností se i v dnešní době čas od času vynoří názor, že kdo ovládá dva jazyky na úrovni rodilého mluvčího, je schopen v daných jazycích zastoupit roli překladatele. Skutečnost ve světě překladatelských služeb je však mnohem komplexnější – zvlášť, když dojde na odborné překlady.
Bilingvizmus dané osoby nezaručuje kvalitu překladu ani v případě, že má člověk jazykové schopnosti na úrovni kvalitního literáta. Proč tomu tak je?
Není překlad jako překlad
Člověk ovládající cizí jazyk na vysoké úrovni dokáže často bezvadně pomoci známému přeložit běžnou e-mailovou komunikaci s jeho klientem, články menšího rozsahu na jeho cestovatelský blog či jeho nový inzerát cílený na zahraniční zájemce.
Jakmile však jde o překlad textu, který je nějakým (i když minimálním způsobem) zodpovědný za budování renomé společnosti, pomoc od jazykově zdatného kamaráda může napáchat jisté škody.
Podívejme se na příklad z gastronomie, který v nějaké podobě zažil už snad každý:
Přicházíte do vyhlášené restaurace a žádáte o menu v angličtině. Překvapeně hledíte na nabídku „steak with the sky“. Jaký nebeský pokrm si pod tím představíte?
A co z nesprávného překladu vyvodíte?
- možná majitelé neměli na kvalitní překlad rozpočet
- možná nemají zájem o zahraniční klienty
- možná chtěli dát šanci známému
- a možná se prostě spletli
Při této situaci může být náprava relativně snadná – vždy se můžete doptat obsluhy. Co když ale ani obsluha jazyk neovládá, Google nepomůže a v jistém pokrmu bude obsaženo něco, na co v lepším případě nemáte chuť, v horším ze zdravotních důvodů jíst nemůžete? A to se bavíme o překladu „pouhého” jídelního lístku.
Co teprve dopady nekvalitních překladů u technických příruček, interních směrnic a dalších odborných textů?
Odborné překlady
Překladatel nahraje dokument ve zdrojovém jazyce do některého z CAT nástrojů a software dokument rozdělí na jednotky. Zpravidla jedna jednotka odpovídá jedné větě. Překladatel si však může zvolit i podrobnější dělení nebo naopak překládat najednou celé odstavce. Po přeložení jednotky překladatel potvrdí její dokončení, čímž se překlad automaticky uloží.
Po zpracování celého textu lze dokument v cílovém jazyce ze softwaru vyexportovat a dále použít.
Specifika medicínských překladů
Když se do překladu medicínského příbalového letáku pustí bilingvní překladatel, z jazykového hlediska odvede výbornou práci. Bez znalostí medicíny či farmacie ale může snadno spadnout do pasti, kdy aplikace přípravku vyžaduje konkrétní medicínský termín, ale slovník nabídne pět synonymických slov. A pouze jediné z nich danou aplikaci popisuje správně, a druhé naopak může při použití uživateli dokonce uškodit.
Specifika technických návodů a uživatelských manuálů
Podobný scénář může nastat při obsluze složitých zařízení, jejichž provoz vyžaduje odborné technické znalosti. Překladatel uživatelského manuálu však těmito znalostmi oplývat nemusí, čímž nevědomky značně ztíží obsluze zařízení podmínky práce na základě nepřesně přeloženého manuálu.
Vyskytne-li se chyba v přeložené pracovní smlouvě, může se vymstít zaměstnanci či zaměstnavateli. Je ale taková chyba závažnější, než chyba v patentové přihlášce, která může způsobit omezení patentové ochrany samotného vynálezu? Nebo chybně přeložený návod k použití?
Jak k odborným překladům přistupovat?
Ve světě legislativy problém nekvalitních překladů eliminuje specializované soudní překladatelství. Jakékoli jiné texty však oficiálně odborníka nevyžadují. Tím pádem se odpovědnost zčásti přenáší z překladatele i na samotného klienta. Z toho důvodu musí nést praxe v odborných překladech stejnou odpovědnost, jakou nese překladatelství soudní.
Kvalitní překladatelské služby vyžadují nejen jazykovědce, ale i odborníka z oboru. Vyžadují čtyři páry očí, které dohlížejí jak na jazykovou, tak odbornou stránku překladu a eliminují tak případné závažné nesrovnalosti.
Brexit VS práva průmyslového vlastnictví
Akt vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jako „Spojené království“) z Evropské unie (EU), jehož prvním milníkem bylo rozhodnutí v referendu konaném již 23. června 2016, představuje v současné době jeden z nejvýraznějších pohybů na mezinárodní politické a obchodní scéně. Ve věci průmyslových práv bylo nutné především formulovat, zda a za jakých podmínek budou ve Spojeném království platit tzv. unijní práva ochrany. Mezi ta patří například ochranná známka EU či ochrana designu pomocí Průmyslového vzoru Společenství.
Vzhledem ke složitým jednáním mezi Spojeným královstvím a EU byla ještě donedávna legislativa ohledně Brexitu připravena na dva základní scénáře – Brexit s dohodou a tzv. tvrdý Brexit bez dohody. V případě tvrdého Brexitu (bez dohody) by se unijní práva stala na území Spojeného království neúčinnými okamžitě k datu vystoupení z Evropské unie (tj. 31. 1. 2020). Nicméně dojednaná Dohoda o vystoupení Spojeného království z EU stanovuje délku tzv. přechodného období, po kterou zůstanou tato práva z velké části zachována. Ke ztrátě jejich účinku na území Spojeného království tak dojde až k datu 31. 12. 2020.
Jakým způsobem zasáhne Brexit do konkrétních forem práv průmyslového vlastnictví?
Patenty
Stávající evropský patentový systém nebude Brexitem nijak dotčen. Je totiž založen na Evropské patentové úmluvě (EPC) pod záštitou Evropského patentového úřadu (EPO) – subjektu, který není institucí EU. Udělené evropské patenty tedy bude možné stále udržovat v platnosti i ve Spojeném království. Podobně Brexit nijak neovlivní patenty získané ve Spojeném království tzv. národní cestou, tedy na základě řízení před Britským patentovým úřadem (UKIPO).
Jiná situace může nastat u tzv. dodatkových ochranných osvědčení (SPC) pro léčiva a přípravky na ochranu rostlin upravována právem EU. Na žádosti podané před koncem přechodného období se nicméně stále vztahují příslušná nařízení EU, přičemž poskytují stejnou úroveň ochrany. Příslušná legislativa EU by měla zůstat ve Spojeném království ze značné části zachována také po konci přechodného období. Případné změny v britské legislativě by pak měly nastat pouze po vzájemné konzultaci všech zúčastněných stran.
Otazník nicméně zůstává nad zamýšleným projektem tzv. jednotného patentu (evropského patentu s jednotným účinkem) a Jednotného patentového soudu. Ačkoliv Spojené království Dohodu o Jednotném patentovém soudu ratifikovalo (stále je nutná také ratifikace Německa), zmíněná Dohoda předpokládá, že jejími účastníky budou členské státy EU. Dohoda výslovně stanovuje, že Jednotný patentový soud bude přednostně přihlížet k právu EU. Podoba a budoucnost systému jednotného patentu, ať už s účastí Spojeného království, či bez něj, je proto v současné době stále velmi nejasná.
Ochranné známky a průmyslové vzory
Dle Dohody o vystoupení jsou účinky ochranné známky EU (EUTM) a Průmyslového vzoru Společenství (RCD) v nezměněné podobě platné na území Británie do konce přechodného období. Po jeho konci pak vlastníci zapsaných známek či vzorů nebo příslušných mezinárodních zápisů s vyznačením EU získají srovnatelná práva ve formě tzv. srovnatelné („comparable“) národní britské ochranné známky, respektive tzv. přeregistrovaného („re-registered“) národního průmyslového vzoru. Za zachování ochrany nebude účtován žádný poplatek.
Vlastníci práv se také mohou domáhat data podání a priority (případně seniority) původní přihlášky podané ještě v rámci EU. Udělení srovnatelných práv by podle vyjádření britské vlády mělo probíhat automaticky s minimální možnou mírou administrativy kladené na vlastníky práv.
V případě, že přihláška ochranné známky EU nebo průmyslového vzoru nebude do konce přechodného období zapsána, budou mít přihlašovatelé možnost v navazující devítiměsíční lhůtě podat u Britského patentového úřadu shodnou přihlášku. Zároveň se budou moci dovolávat data podání, priority, případně seniority původní přihlášky.
Kontinuita právní ochrany se předpokládá také v případě tzv. nezapsaného průmyslového vzoru Společenství. Ten bývá uplatňován například v oblasti módního návrhářství a platí po dobu 3 let od uveřejnění produktu v EU. Po konci přechodného období (tj. od 1. 1. 2021) bude příslušný nezapsaný průmyslový vzor Společenství automaticky nahrazen tzv. britským pokračujícím („continuing“) nezapsaným průmyslovým vzorem s platností po zbytek tříletého období od uveřejnění. Pro případy vzorů uveřejněných po konci přechodného období je připravován systém tzv. doplňkového („supplementary“) nezapsaného průmyslového vzoru, který by měl institut nezapsaného průmyslového vzoru Společenství přesně kopírovat – s výjimkou, že se jeho ochrana už nebude vztahovat na EU.
V době po uplynutí přechodného období, tedy od 1. 1. 2021, se tak bude možné ve Spojeném království setkat s několika paralelně fungujícími formami nezapsaného průmyslového vzoru – s pokračujícím, doplňkovým a také s britským národním nezapsaným průmyslovým vzorem. Britský nezapsaný průmyslový vzor není Brexitem nijak ovlivněn. Od nezapsaného průmyslového vzoru Společenství (či budoucího doplňkového nezapsaného průmyslového vzoru) se liší například délkou, rozsahem či předmětem ochrany.
Zeměpisná označení a označení původu
V ochraně zeměpisných označení a označení původu, tradičních specialit a tradičních výrazů pro víno nejsou očekávány žádné změny. Připravovaná britská legislativa by měla stávající evropský systém téměř přesně kopírovat.
Vyčerpání práv
V rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) je z důvodu zajištění volného pohybu zboží zaveden tzv. systém regionálního vyčerpání práv. To znamená, že práva průmyslového vlastnictví jsou považována za vyčerpaná poté, co byla se svolením vlastníka práva uvedena na trh v kterékoli zemi EHP. Dohoda o vystoupení stanovuje, že práva průmyslového vlastnictví, k jejichž vyčerpání dojde před koncem přechodného období, zůstanou vyčerpána na obou územích, tj. na území EU i Spojeného království. Tím je alespoň po dobu přechodného období zajištěna právní jistota ve vztahu mezi podnikateli a spotřebiteli.
Otázkou nicméně prozatím zůstává, jakým způsobem bude Spojené království přistupovat k vyčerpání průmyslových práv po konci přechodného období. Britská vláda v současné době zvažuje, že bude jednostranně uznávat model EHP. Taková jednostranná dohoda by znamenala, že dovoz zboží do Spojeného království by neměl být nijak ovlivněn, ale paralelní vývoz do EHP může mít jistá omezení.
V průběhu přechodného období lze proto nejen v oblasti vyčerpání práv předpokládat řadu jednání a konzultací pro zajištění co nejhladšího přestupu Spojeného království z unijní scény na scénu národní.