Přihláška patentu

Náklady na patentovou ochranu se mohou odvíjet od mnoha faktorů – od komplexnosti vynálezu po teritoriální pokrytí.

Pokud máte zájem o český patent, zde se náklady obvykle pohybují zhruba v rozmezí 40-100 tisíc Kč do udělení patentu, přičemž následně se pro udržení patentu v platnosti platí každoroční udržovací poplatky.

Ochrana v zahraničí pak může znamenat další náklady v řádu statisíců korun, samozřejmě v závislosti na šíři teritoriálního pokrytí.

Takhle to nefunguje. Vyrábět, prodávat nebo nabízet produkty můžete i bez patentu. Jen byste u toho neměli porušovat patenty cizí.

S patentem totiž můžete ostatním zakázat, aby vyráběli to, co si patentem chráníte. Funguje to ale i naopak – pokud vyrábíte něco, co si patentem chrání někdo jiný, může to zakázat vám.

V první řadě se tedy musíte přesvědčit, jestli něčí patent svým výrobkem neporušujete (například rešerší na neporušování). Teprve poté můžete řešit ochranu té části, která je inovativní.

Patentovat můžete jen konkrétní vynález – může to být způsob výroby či vhodné spojení materiálů, ale zpravidla to nebývá celý výrobek. A takových patentů na různé vynálezy a drobná vylepšení známých produktů jsou miliony.

Snadno se tak stane, že cizí patent porušujete, aniž byste o tom věděli.

Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, hospodářsky využitelné a vznikly vynálezeckou činností.

Typickým příkladem vynálezů, které můžete patentovat, jsou nové výrobky a technologie, výrobní postupy, chemicky vyrobené látky a léčiva. Ze zákona si naopak nemůžete patentovat např. vědecké objevy či teorie. Využití těchto poznatků v určité technické aplikaci již ale patentovatelné být může.

Nejlepší způsob, jak posoudit splnění těchto podmínek, je provést tzv. rešerši na patentovatelnost. Pokud včas zjistíte, že vaše řešení patentovat nelze, ušetříte náklady jinak vynaložené na přípravu patentové přihlášky, kterou by patentový úřad nakonec zamítl.

U ochrany patentem nejde pouze o to, kdy patent získáte, ale kdy podáte přihlášku. K datu podání přihlášky totiž bude posuzována patentovatelnost vašeho vynálezu.

Po podání přihlášky pak můžete svůj vynález zveřejnit, promovat či jinak ukazovat.

Délka patentového řízení k udělení patentu se obvykle pohybuje v řádu jednotek let, přičemž se může výrazně lišit případ od případu. Do značné míry závisí např. na tom, jak dobře a odborně byla patentová přihláška sepsána, či na podobných dokumentech, které patentový úřad při svém průzkumu najde.

Pokud vám nejde o patent, ale o co nejrychlejší ochranu, může pro vás být vhodnější podat přihlášku užitného vzoru, jehož řízení trvá obvykle několik měsíců.

Patent bude platný, dokud budete hradit každoroční udržovací poplatky, ovšem maximálně po dobu 20 let od data podání přihlášky. Výjimku mohou tvořit tzv. dodatková ochranná osvědčení, která slouží k prodloužení patentové ochrany na léčiva či přípravky na ochranu rostlin na 25 let.

Nic jako „celosvětový patent“ neexistuje. Každý patent platí pouze na území, kde byl udělen a kde hradíte udržovací poplatky.

Chcete-li získat ochranu ve větším množství zemí, můžete s využitím systému PCT podat jednu mezinárodní přihlášku, nicméně i v tomto případě bude nakonec o udělení patentu rozhodováno v každé zemi jednotlivě.

Cestu k ochraně ve více zemích světa mohou ulehčit také různé regionální patentové systémy, jako je např. systém EPC, díky němuž můžete usilovat o evropský patent.

Při expanzi do zahraničí vám pomůžeme navrhnout strategii ochrany, která bude v souladu s vašimi obchodními cíli a finančními možnostmi.

Patent platí ve státech, ve kterých je v rámci tamního patentového řízení udělen. Některé státy jsou součástí nadnárodních patentových organizací sjednocujících patentová řízení pro členské státy.

Například Česká republika je členem Evropské patentové organizace, a Evropský patent tak může platit na našem území, aniž by prošel českým patentovým řízením.

Od data podání patentové přihlášky nebo přihlášky užitného vzoru máte lhůtu 12 měsíců na podání přihlášek do zahraničí. Pokud v této lhůtě podáte mezinárodní patentovou přihlášku PCT, čas na podání navazujících patentových přihlášek do zahraničí se prodlouží o dalších přibližně 18 měsíců. Celkem tedy můžete mít přibližně 30 měsíců od data podání na rozmyšlení, na kterých územích o patentovou ochranu usilovat.

V případě, že tyto lhůty promeškáte, ztrácíte možnost ochranu na dalších územích získat.

Určitě. Žádné vylepšení není příliš drobné, pokud má nějaký technický efekt nebo řeší technický problém. Zejména záleží, jestli je takové vylepšení nové a zda splňuje podmínky patentovatelnosti.

Neznamená to však, že takové vylepšení můžete hned prodávat.

V první řadě doporučujeme využít služeb patentového zástupce, aby posoudil, zda je nařknutí z porušení daného patentu opodstatněné. Pokud ano, mezi možné další kroky patří licenční smlouva s vlastníkem práv, obejití patentu úpravou technického řešení nebo pokus o zrušení tohoto patentu.

V opačném případě je vhodné vlastníkovi patentu odpovědět s odůvodněním tohoto názoru. Pokud se vlastník přesto rozhodne práva vymáhat, rozhodne příslušný patentový soud.

Před zvolením soudní cesty vymáhání vašich práv je vhodné nejprve informovat porušovatele formou doporučeného dopisu a zahájit s ním jednání, případně nabídnout licenci.

Dále můžete zvolit kvalifikovaného prostředníka, který jednání navede k dohodě, případně český Úřad průmyslového vlastnictví nabízí poskytnutí svého názoru, zda konkrétní předmět spadá do rozsahu daného patentu. Pokud ani takto nedojdete k dohodě, je nutné práva vymáhat soudní cestou.

Chcete-li takové situaci předejít, je vhodné během vývoje nebo před uvedením výrobku na trh provést rešerši na neporušování dalších (průmyslových) práv.  A to jak u technického řešení, inovace, vynálezu, designu a nejlépe i názvu.

Inovace a technická řešení je možné chránit patentem či užitným vzorem, pokud splňují jejich podmínky.

Názvy, loga, barvy a další označení můžete ochránit ochrannou známkou, vzhled výrobku zase průmyslovým vzorem.

Aspekty, které nejsou ze samotného výrobku snadno rozpoznatelné, je možné chránit jako obchodní tajemství (know-how).

Ještě před zahájením prodeje nebo jiným představením výrobku veřejnosti byste však měli prozkoumat, zda váš výrobek splňuje podmínky pro jednotlivé způsoby ochrany. Pokud si nejste jistí, pomůžeme vám se v nich zorientovat a vybrat nejvhodnější cestu.

Takový výrobek už nepatentujete, ale v některých státech jej ještě můžete ochránit užitným vzorem.

Užitný vzor je oproti patentu snadnější a rychlejší na získání, ale platí maximálně 10 let a navíc není uznávaný ve všech zemích.

Například v ČR můžete usilovat o ochranu prodávaného (nebo jinak zveřejněného) výrobku užitným vzorem do 6 měsíců od zveřejnění.

Pokud nestojíte o ochranu technických specifik výrobku, ale designu, takovou ochranu průmyslovým vzorem můžete získat až 12 měsíců od zveřejnění.

A pokud chcete ochránit název, logo nebo další označení, která vás odlišují od konkurence, můžete o ochrannou známku usilovat kdykoli.

Jako patentoví zástupci jsme ze zákona vázáni mlčenlivostí a tuto povinnost maximálně dodržujeme.

Pokud budeme znát podrobnosti vašich technických inovací a plánů, jedině tak budeme moci usilovat o co nejlepší způsob jejich ochrany. Důvěra je pro nás zásadní. Proto, budete-li chtít, uzavřeme společně také samostatnou dohodu o mlčenlivosti (NDA).

Užitné vzory slouží k ochraně technických řešení, podobně jako patenty. Rozsah ochrany plynoucí z užitného vzoru je vymezen slovně tzv. nároky na ochranu.

Naproti tomu průmyslovým vzorem ochráníte vzhled výrobku, nikoliv jeho technickou podstatu. Rozsah ochrany je vymezen vyobrazením designu (průmyslového vzoru).

Nejvhodnějším postupem je mít podanou přihlášku patentu, užitného vzoru, případně průmyslového vzoru již před tím, než poskytnete detaily řešení potenciálním investorům.

Pokud jste přihlášku ještě nepodali, je vhodné mít s investory podepsanou dohodu o mlčenlivosti (NDA).