Patenty, ochranné známky, užitné vzory, průmyslové vzory, obchodní tajemství… Oblast duševního vlastnictví (IP) je obrovská. Naštěstí o ní nepotřebujete vědět všechno, pokud nejste nebo nechcete být odborníkem a patentovým zástupcem. Rozhodně se v ní ale potřebujete orientovat – zvlášť, pokud jste CEO a oblast IP pro vás může být strategickou výhodou na trhu, nebo naopak velkým trnem v oku.

Na semináři v rámci Týdnu inovací jsme se proto zaměřili na naprosté must know o IP pro CEO, některé z nich přibližujeme v článku.

1) Využívejte patentové rešerše v návrhu a vývoji

Podle Evropského patentového úřadu se zhruba 30 % výzkumu a vývoje dělá opakovaně. Začleněním patentových rešerší do vašich vývojových procesů se tomuto můžete vyhnout, ale těžit z toho můžete více způsoby.

Rešeršemi v patentových databázích můžete:

• získat inspiraci z již neaktivních patentů
• najít řešení konkrétního technického problému
• zjistit, zda neporušujete cizí patenty (případně se jim včas vyhnout)
• odhalit trendy v určitých oborech nebo u konkrétních technologií
• identifikovat vhodné partnery ke spolupráci
• monitorovat vývojové aktivity konkurence a spoluprací
• zvýšit šance na kvalitní patent

💡 Informace zveřejněné v patentové literatuře přitom často jinde nenajdete. Navíc musí být vynálezy a inovace popsány v patentech tak, aby je pochopil odborník z oboru. Musíte si však dávat pozor, abyste využitím těchto informací neporušili práva těch, co patent vlastní.

Rešerše můžete vyzkoušet vlastními silami ve volně dostupných databázích, jako je:

• Google Patents
• Espacenet
• Free Patents Online
• Národní databáze Úřadu průmyslového vlastnictví

Nebo oslovte specialistu – rešerše bude rychlejší a spolehlivější díky jejich zkušenostem a profesionálním rešeršním nástrojům. V PatentEnter například používáme 3 různé komerční databáze pro co nejspolehlivější výsledky, které pro vás zpracujeme do přehledného výstupu. Napište nám a společně vybereme vhodnou rešeršní strategii.

✅ Jestli vás zajímá nejen jak rešerše zahrnout do R&D procesů, ale také chcete odhalit případné mezery v IP ve vaší společnosti, může pro vás být vhodný IP Scan: nastavení strategie IP za 90 EUR + DPH.

2) Chraňte to, co má největší potenciál a hodnotu

V rámci přípravy patentové přihlášky (obvykle během rešerše na patentovatelnost) častokrát odhalíme, že dává mnohem větší smysl chránit jiný znak vašeho nápadu, než jste původně plánovali. Nebo například identifikujeme více inovativních prvků, které by stály za to chránit a později licencovat.

Přidanou hodnotou vašeho vynálezu přitom může být jak jeho znak, tak i unikátní způsob výroby.

💡 Vedle patentu existuje ještě ochrana užitným vzorem. Ačkoli se jejich rozsah ochrany téměř neliší a oběma ochráníte své technické inovace, v některých chvílích může být jeden vhodnější než druhý. Užitný vzor zpravidla získáte rychleji (v rozmezí cca půl roku od podání přihlášky), zatímco patentové řízení obvykle trvá okolo 3 let (záleží na přihlášce a oboru techniky). Na druhou stranu, zatímco patent můžete získat vlastně kdekoli, užitný vzor některé státy neznají (např. USA).

Své duševní vlastnictví můžete chránit i dalšími způsoby. Cenným nehmotným majetkem vaší společnosti může být také design produktu, jeho obal, unikátní symboly značky i název. Ty ochráníte průmyslovými vzory nebo ochrannými známkami.

Nezapomínejte ani na obchodní tajemství. Pokud můžete své know-how utajit a prodejem svých výrobků neriskujete jeho vyzrazení, utajte je a zaměřte se na řádné dohody o mlčenlivosti (NDA).

👉 Pokud s ochranou IP ve své firmě teprve začínáte, můžete využít službu IP Scan. V rámci IP Scanu provedeme malý audit vašeho duševního vlastnictví, získáte přehled svého IP s identifikovanými riziky a příležitostmi a poradíme vám s dalšími kroky k jeho efektivní ochraně. V roce 2025 jej můžete získat za 90 EUR + DPH díky grantu pro SME.

3) Ochranu správně načasujte

Jakmile své vynálezy jednou zveřejníte, patent na ně nezískáte (i když pokud jednáte rychle, můžete usilovat ještě o užitný vzor, ale ten může být méně optimální variantou ochrany vašeho nápadu). Před jakýmkoli zveřejněním byste proto vždy nejdříve měli podávat patentovou přihlášku, ideálně ve spolupráci s patentovým zástupcem.

Nemusíte vždy ihned usilovat o mezinárodní ochranu, ale měli byste s ní předem počítat. Rozšíření ochrany do více států se mnohdy dá rozložit v čase, abyste si mohli nejprve ověřit potenciál svého vynálezu na trhu. S větším chráněným územím totiž přichází také větší náklady na ochranu.

💡 Vhodná strategie závisí vždy na konkrétní situaci a vašich potřebách a cílech. Pokud vás zajímají možnosti u vašeho konkrétního případu, napište nám a potkáme se na nezávazné úvodní konzultaci. Osobně či online, záleží na vás.

Článek Patenty a IP pro CEO: co byste měli vědět se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

Rozšíření patentové ochrany do zahraničí vyžaduje strategické plánování, ověřování obchodního potenciálu vynálezu a také orientaci v principech ochrany vynálezů ve světě. Patenty (stejně jako jiná průmyslová práva) platí pouze na území, kde byly uděleny a kde platíte jejich udržovací poplatky. Čím více států tak ve své patentové ochraně zahrnete, tím nákladnější taková ochrana bude. A nemůžete ji do zahraničí rozšiřovat neustále. Podáním první patentové přihlášky vám totiž začínají tikat hodiny na výběr dalších států.

Způsoby rozšiřování ochrany

Existují 3 způsoby rozšiřování patentové ochrany do zahraničí:

1. národními přihláškami
2. evropskou přihláškou
3. mezinárodní PCT přihláškou

Pro všechny z těchto způsobů platí stejná lhůta: rozhodnout se a podat navazující přihlášky musíte do 12 měsíců od podání první přihlášky (tzv. data priority). V opačném případě ztrácíte možnost ochranu rozšířit do dalších zemí.

📌 Datum priority označuje datum podání první přihlášky, které si při rozšiřování do zahraničí nárokují navazující přihlášky. K tomuto datu se posuzuje splnění podmínek v patentovém řízení. Pokud podáte českou národní přihlášku 1. 1. 2024 a do 12 měsíců podáte navazující přihlášku v USA (např. 12. 12. 2024), tato přihláška v USA bude posuzována, jako by byla podána 1. 1. 2024.

1. Národní přihlášky

Rozšiřování patentové ochrany do zahraničí národními přihláškami může být vhodné, pokud usilujete o ochranu ve 2-3 zemích.

Touto cestou podáváte přihlášky vynálezu jednotlivě v každém státě, kde o ochranu usilujete. Řízení o udělení patentu pak probíhá podle legislativy daného státu a zpravidla k tomu potřebujete využít služeb místního patentového zástupce, případně minimálně patentového zástupce oprávněného zastupovat před daným národním úřadem.

Poplatky za jednotlivé národní přihlášky musíte hradit samostatně všem příslušným úřadům. Ty navíc obvykle vyžadují překlad patentové přihlášky do jejich úředního jazyka.

S počtem území vám tak touto cestou roste administrativní zátěž v průběhu patentového řízení, při platbě poplatků, komunikaci s úřady i například při udržování patentu v platnosti.

Rozšiřování patentové ochrany skrz národní patentové přihlášky nemusí být proto tolik efektivní, je-li vaším cílem ochrana vynálezu v mnoha zemích.

2. Evropská přihláška

Usnadnit administrativní zátěž při rozšiřování ochrany po Evropě může evropská patentová přihláška. Díky ní totiž můžete získat ochranu ve všech členských státech Evropské patentové organizace (EPOrg).

Poplatky za podání přihlášky evropského patentu a průzkum začínají na 1 665 EUR, přičemž další poplatky nastávají v průběhu řízení a jsou rozfázované dle milníků řízení. Průměrná výše poplatků za evropské patentové řízení je 6 800 EUR dle informací EPOrg (k 1/2025) a nezahrnují honorář patentového zástupce.

Evropskou patentovou přihlášku může podat kdokoli, nicméně při dalších krocích musíte být zastoupeni patentovým zástupcem s oprávněním zastupovat před Evropským patentovým úřadem (EPO). Podáním přihlášky přitom celé řízení o udělení patentu začíná. Pokud nechcete, aby tím i skončilo, spolupráci s evropským patentovým zástupcem se nevyhnete.

✅ Uvažujete o ochraně svého vynálezu v Evropě? V PatentEnter vám pomůžeme nastavit strategii ochrany i vás jako patentoví zástupci budeme v celém řízení před EPO zastupovat.

Přihlášky se podávají buď přímo u Evropského úřadu, nebo u úřadu členského státu EPOrg, pokud to umožňuje. Například v ČR je možné podávat přihlášky evropských patentů přímo u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Pokud nepodáte evropskou přihlášku v angličtině, francouzštině nebo němčině, musíte překlad do jednoho z těchto jazyků doplnit do 2 měsíců od podání.

3. Mezinárodní přihláška (tzv. PCT)

Lhůta na rozšíření ochrany do zahraničí je 12 měsíců od podání první přihlášky (tzv. data priority) nezávisle na cestě, kterou vyberete. Smlouva o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty) představuje možnost, jak tuto lhůtu prodloužit o cca 30 měsíců.

Díky PCT úmluvě můžete do 12 měsíců od data priority podat tzv. mezinárodní PCT přihlášku, která vám umožňuje získat ochranu v cca 150 zemích celého světa. Mimo jiné také usnadňuje administrativu spojenou se zahraničním řízením – podáváte jednu přihlášku a platíte jedny poplatky.

Mezinárodní (PCT) přihláška pak prochází mezinárodní fází řízení, sestávající z mezinárodního průzkumu a zveřejnění přihlášky 18 měsíců od priority. Následuje národní fáze, ve které začíná řízení o udělení patentu ve vybraných státech.

Velmi zřídka je výhodné usilovat o patentovou ochranu ve všech 150 zemích. Náklady na patentovou ochranu rostou s počtem zemí i dobou udržování této ochrany. Mnohem smysluplnější je zaměřit se na vaše strategické trhy a na nich poté vstoupit do národních fází.

📌 Začátek řízení o udělení patentu ve vybraných státech (tzv. národní fáze) v rámci systému PCT se liší v jednotlivých státech. Minimální doba je 30 měsíců od data priority.

Rozšíření patentové ochrany do zahraničí je komplexní proces, který vyžaduje strategické plánování a pečlivé zvážení obchodního potenciálu vynálezu.

Výběr vhodné cesty – ať už prostřednictvím národních přihlášek, evropské přihlášky nebo mezinárodní PCT přihlášky – závisí na vašich konkrétních potřebách a cílech. Důležité je dodržet lhůtu 12 měsíců od data priority pro podání navazujících přihlášek, abyste se nepřipravili o možnost rozšířit ochranu do dalších zemí.

Článek Jak rozšířit patentovou ochranu do zahraničí se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

Cena ochranné známky závisí na rozsahu ochrany, který poskytuje. Ten závisí na:

• výrobcích a službách, co chrání,
• území, pro které je platná,
• době ochrany (standardně 10 let, při každém dalším obnovení je třeba zaplatit další poplatek).

Ochranná známka vám poskytuje ochranu před plagiátory a je také účinným prostředkem pro zpeněžení vašeho duševního vlastnictví. Ochráníte s ní svá loga, slogany, názvy produktů, barvy, znělky nebo například charakteristickou animaci.

Pokud chcete, aby ochranná známka zajišťovala vaší značce co nejlepší ochranu, je vhodné obrátit se na patentového zástupce. V některých případech (např. při zahraničním zápisu známky) dokonce služeb zástupce využít musíte. I jeho finanční odměna se společně s poplatky úřadu pak odrazí ve výsledné ceně ochranné známky.

Kolik stojí ochranná známka ČR?

Náklady za podání ochranné známky v ČR začínají na 11 500 Kč.

Jedná se o přihlášku individuální ochranné známky do 3 tříd (tzn. kategorií) výrobků nebo služeb, za každou třídu navíc se připlácí.

V roce 2026 můžete získat zpět 75 % z úředních poplatků díky grantu Úřadu Evropské unie pro ochranu duševního vlastnictví. Poplatky za podání ochranné známky ČR do 3 tříd tak mohou být pouze 1 000 Kč. S vyřízením dotace vám rádi pomůžeme.

Vedle úředních poplatků počítejte také s odměnou patentového zástupce. V našem případě 7 500 Kč bez DPH za individuální ochrannou známku ČR do 3 tříd.

Před podáním přihlášky doporučujeme věnovat čas důkladné rešerši, která prověří, že vaše označení (které chcete ochrannou známkou chránit) není v kolizi a nezasahuje do práv jiných ochranných známek. Úřad průmyslového vlastnictví totiž tuto rešerši neprovádí a vy byste mohli čelit sporu nebo nucenému rebrandingu.

Jaké jsou poplatky za ochrannou známku v zahraničí?

Při registrování ochranné známky berte v úvahu vaše plány do budoucna. Odpovězte si na otázky:

• Plánuji expanzi?
• V jakých zemích je má konkurence?
• O které trhy nechci přijít?

Jestli plánujete expanzi do více států, vyplatí se vám to zohlednit už při podávání přihlášky ochranné známky. Můžete tím ušetřit jak na poplatcích, tak na administrativě spojenou správou známek.

O ochrannou známku můžete žádat v jednotlivých státech samostatně, kde v každém státě podáte vlastní národní přihlášku. Tato cesta je vhodná, pokud neuvažujete ochranu ve více zemích než 2. Každá přihláška je totiž spojena s vlastní administrativou, lhůtami i poplatky.

Vedle samostatných národních přihlášek můžete pak využít různé mezinárodní smlouvy a dohody, díky kterým můžete snadněji žádat o ochranu ve více zemích.

Ochranná známka EU

Na území Evropské unie doporučujeme využít ochrannou známku EU, díky které získáte ochranu ve všech 27 členských státech EU. Poplatky za její podání začínají na 850 EUR (cca 21 000 Kč)
pro 1 třídu.

I na tyto poplatky můžete využít 75% grant EUIPO 👉 s ním začínají poplatky za ochrannou známku EU na 212,5 EUR.

U ochranné známky EU existuje ale mnohem vyšší riziko, že známka, kterou přihlašujete, bude v kolizi s jinou zapsanou známkou. Zohledňuje se totiž území celé Evropské unie. Známková rešerše je v tomto případě naprosto zásadním předpokladem k efektivní ochraně.

Mezinárodní ochranná známka

Mimo EU pak můžete využít žádost o mezinárodní zápis, díky kterému můžete pomocí
1 přihlášky a 1 poplatku žádat o ochranu ve více zemích. Tento mezinárodní zápis se vztahuje na více než 100 členských zemí Madridské dohody a jejího Protokolu. Poplatky začínají na 653 CHF (cca 16 000 Kč) a k jejímu podání je potřeba, abyste už měli podanou přihlášku v některé ze členských zemí. Na této přihlášce je pak po dobu 5 let zápis mezinárodní známky závislý.

Vedle samotných poplatků úřadům nezapomeňte počítat ještě s finanční odměnou zástupci, jejíž výše závisí na cenách konkrétního zástupce i na rozsahu poskytovaných služeb.

Článek Kolik stojí ochranná známka? se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

“PatentEnter demonstrates a blend of professional, practical and personalised approach.“
IAM Patent 1000 (2024)

IAM Patent 1000 je žebříček nejlepších patentových profesionálů z více než 80 světových jurisdikcí. Svůj žebříček zakládají na výsledcích za uplynulých 12 měsíců, hodnocení klientů i dalších profesionálů z oboru a rozsahu a vývoji poskytovaných služeb.

„Clients appreciate its expertise in navigating patent matters, coupled with a keen understanding of business objectives. The team’s expertise extends beyond conventional patent services, highlighted by their adept handling of state-of-the-art patent searches and their involvement in revising IP clauses and NDAs.” IAM Patent 1000 (2024)

Mezi doporučovanými patentovými profesionály vítáme poprvé naši evropskou patentovou zástupkyni Danu Tomíčkovou, která doplňuje naše zakladatelské duo Ivana Lukšíčka a Michala Jordána. Výběr 1 specialisty mezi další špičkové kolegy v oboru je úspěch, natož rovnou ocenění úspěchů 3 našich profesionálů.

„Department co-heads Ivan Lukšíček and Michal Jordán are the firm’s leading lights. Lukšíček utilises immense technical expertise to help patrons navigate designation rights and optimise their protective strategies, while Jordán also capitalises on remarkable technical prowess cultivated during his time at prominent medical device manufacturer Linet. Chemist and IAM Patent 1000 newcomer Dana Tomíčková instils confidence in clientele and has established a loyal following. She represents her patrons before both local and European patent offices.” IAM Patent 1000 (2024)

„With patrons singins its prases, PatentEnter joins the rankings in 2024.“ WTR 1000 (2024)

Žebříček WTR 1000 exkluzivně zaměřený na ochranné známky vyzdvihuje prominentní firmy a profesionály z celého světa. Po několika letech budování jména PatentEnter i ve službách pro ochranu značky tak s naším oddělením známkových specialistů slavíme velký úspěch – bronzový band v žebříčku pro Českou republiku.

“Professional, cooperative and helpful, PatentEnter has established a loyal following as a result of its expertise in the field of trademarks and other IP rights.“ Clients benefit from its expertise in enforcement actions, meticulous monitoring and portfolio management.” The team evaluates IP strategies, guiding clientele in developing and implementing a better system for their trademark protection. “PatentEnter has been a trusted provider of IP services for leading names across Central Europe through its personal approach, responsiveness and ability to deftly navigate international complexities.” ”The relevant points of contact are department heads Ivan Lukšíček and Michal Jordán.” WTR 1000 (2024)

Žebříček IP Stars od Managing IP se zaměřuje na společnosti poskytující komplexní služby v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Zvláště pak vyzdvihuje jednotlivce z kategorií patentů, ochranných známek, transakcí a autorského práva a doporučuje i další významné profesionály, které se vyplatí sledovat.

Letos poprvé se i v tomto žebříčku objevuje naše evropská patentová zástupkyně Dana Tomíčková, která dlouhodobě reprezentuje naše klienty před Evropským patentovým úřadem.

Zařazení do žebříčků jako je IAM Patent 1000, WTR 1000 i IP Stars je pro nás dalším uznáním, že mezi nejlepšími odborníky na patentovou i známkovou ochranu máme své místo.

Mockrát děkujeme za milá slova a gratulujeme dalším kolegům z oboru!

Článek Po páté mezi největšími odborníky na patenty se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

Registrace ochranné známky od přípravy a podání přihlášky po její zápis (registraci) se odvíjí od více faktorů a liší se stát od státu. V ČR je to zpravidla půl roku od podání přihlášky, pokud se neobjeví námitky, které by vaši cestu mohly zkomplikovat. V tomto článku vás provedeme postupem při registraci ochranné známky, včetně doporučení pro co nejhladší průběh.

1. Příprava a podání přihlášky

Základem kvalitní ochranné známky je kvalitně připravená přihláška. Ta stojí a padá na 3 faktorech:

• volbě označení
• seznamu výrobků a služeb
• rešerši

Tyto faktory navíc mohou nejen ovlivnit kvalitu ochrany, ale také průběh řízení o zápisu ochranné známky.

Volba označení

Označení (název, slogan, barvy a další symboly značky) by mělo splňovat podmínky ochranných známek. Nesmí být popisné, v rozporu s dobrými mravy, obsahovat zakázané znaky jako státní a náboženské symboly a nesmí být klamavé. Hlavně ale musí splňovat tzv. rozlišovací způsobilost. To znamená, že musí být na jeho základě možné odlišit vaše výrobky a služby od ostatních.

Příklad: je takřka nemožné (nebo při nejmenším velmi težké) získat ochrannou známku „čokoláda“ pro čokoládové výrobky. Jedná se totiž o označení, kterým lze označit celou kategorii služeb, o jejichž ochranu usilujete, což vám úřad velmi pravděpodobně nedovolí. Naopak, získat ochrannou známku „čokoláda“ v oblasti dřevěnných výrobků může být mnohem jednodušší.

Seznam výrobků a služeb

V seznamu výrobků a služeb definujete, pro které výrobky a služby má ochranná známka platit. Vybírejte zejména takové, které s označením opravdu používáte nebo používat plánujete.

Jakmile přihlášku podáte, nemůžete její náležitosti měnit. Jedinou výjimkou je zúžení seznamu výrobků a služeb. Proto její zpracování nepodceňujte a nespoléhejte na jednoduché formuláře.

Známková rešerše

Úřady (ani ten český) neprověřují, jestli někdo podobné nebo zaměnitelné označení používá. Zkoumají pouze, jestli není stejné se starší ochrannou známkou. Známkovou rešerší na neporušování (tzv. freedom to operate search) se vyhnete případným sporům a dalším nákladům, pokud by vám dřívější majitel podobné ochranné známky chtěl zakázat používání vašeho označení (názvu, loga nebo dalších symbolů značky).

Chcete mít jistotu, že vše proběhne správně? Potkejme se na nezávazné úvodní konzultaci, kde probereme nejlepší způsob ochrany vaší značky.

2. Kontrola formálních náležitostí přihlášky

Po podání přihlášky a zaplacení úředních poplatků přichází na řadu kontrola formálních náležitostí.

Úřední poplatky za podání ochranné známky ČR začínají na 5 000 Kč a v roce 2025 na ně můžete získat 75% dotaci od EUIPO. S jejím využitím začínají úřední poplatky na 1 250 Kč. K úředním poplatkům nezapomeňte připočítat ještě honorář patentového zástupce, na ten se dotace EUIPO nevztahuje.

Příslušný úřad (v ČR Úřad průmyslového vlastnictví) zkontroluje, jestli máte přihlášku správně vyplněnou, zda obsahuje veškeré údaje o přihlašovateli i jestli máte zaplaceny přihlašovací poplatky. Pokud jsou v přihlášce formální nedostatky, vyzve vás k doplnění.

❗ U výzev k zaplacení poplatku buďte obezřetní a nenaleťte podvodníkům. Často se podvodné výzvy tváří jako oficiální dokumenty autorit duševního vlastnictví, jejichž odesílatelé spoléhají na neznalost IP prostředí. Přečtěte si, jak podvodné výzvy a faktury odhalit.

3. Zkoumání splnění podmínek zápisu

Jakmile máte všechny formální náležitosti v pořádku, přejde úřad k přezkoumání označení. Zaměřuje se hlavně na to, jestli vaše označení splňuje podmínky zápisu ochranné známky.

Zároveň příslušný úřad kontroluje vyhotovený seznam výrobků a služeb – jejich správné zatřízení, přesnost apod.

Pokud v této fázi není něco v pořádku, vydá úřad tzv. výměr. Ve výměru pak blíže specifikuje nalezené problémy a jako přihlašovatel máte obvykle 2 měsíce na vyjádření.

Na základě výměru a vyjádření je pak vaše přihláška buď:

• zveřejněna
• částečně zamítnuta (tzn. platná pouze pro některé třídy výrobků a služeb)
• v krajních případech úplně zamítnuta

4. Zveřejnění přihlášky a námitky

Po průzkumu je vaše přihláška zveřejněna, ale ještě nemáte vyhráno.

Mezi zveřejněním a zápisem ochranné známky nastává 3měsíční lhůta na podání námitek. V rámci této lhůty se ostatní mohou vymezit proti zápisu vaší známky.

Námitky pro ostatní vlastníky ochranných známek představují způsob, jak zabránit registraci jiných známek, které by práva těch jejich mohly omezit.

To, jaký mohou mít námitky vliv na vaši přihlášku, často závisí na kvalitě známkové rešerše provedené před podáním přihlášky. Důkladnou rešerší totiž potenciálně kolizní známky identifikujete včas a můžete se jim vyhnout nebo jejich dopad minimalizovat.

Opět může v rámci námitkového řízení dojít k:

• částečnému zamítnutí přihlášky (například pro kolizní třídy výrobků a služeb)
• zamítnutí námitek (a vaše přihláška nebude nijak ovlivněna)
• úplnému zamítnutí vaší přihlášky na základě námitek

Tyto výsledky jsou poslední fází postupu registrace ochranné známky a dochází k nim až po skončení námitkového řízení. Jeho délka závisí na množství námitek a rychlosti vyjádření protistran. Bez námitek jsou to zmiňované 3 měsíce, ale celý proces registrace může trvat i roky.

5. Zápis ochranné známky

Jakmile skončí námitková lhůta (kdy nejsou podány námitky) nebo řízení (kdy jsou , je postup registrace vaší ochranné známky u konce a vy získáváte veškerá práva z ní plynoucí. Svou ochranu můžete dále rozšiřovat do zahraničí, například mezinárodní cestou nebo registrací ochranné známky EU.

Práce tím však nekončí. Abyste o svá práva nepřišli, musíte se o ochrannou známku starat – například u chráněného označení používat symbol R v kroužku ® značící registrovanou ochrannou známku a používání ochranné známky dokumentovat. Přečtěte si, jaké další 3 kroky po zápisu ochranné známky nevynechat.

Článek Jak dlouho trvá registrace ochranné známky? se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

Podvodné faktury a jiné výzvy k placení za „úkony“ týkající se průmyslových práv jsou čím dál častější a sofistikovanější. Jejich autoři se postupem času poučili a začali vytvářet bezchybnější a věrohodnější dokumenty.

Oblast průmyslových práv je pro podvodné subjekty atraktivní. Málo lidí se v ní pohybuje, ještě méně se v ní orientuje. Podvodníci při svém jednání této neznalosti zneužívají například u výzev k platbě za registraci ochranné známky či nátlakových výzvách k registraci domény v Číně nebo jiné zemi.

Výzva k platbě za registraci ochranné známky

Je už téměř pravidlem, že pokud si přihlásíte ochrannou známku EU, do pár týdnů obdržíte (e-mailem či poštou) dokumenty vyzývající k platbě za její registraci. Odesílatelem je typicky společnost tvářící se jako nadnárodní autorita pro práva duševního vlastnictví:

Součástí takových dokumentů je výzva k urychlenému zaplacení částky (typicky do 8 dnů) v řádech tisíců eur. Obvykle nechybí ani upozornění formou nápisu jako „REMINDER“, „IMPORTANT“ nebo „PENDING PAYMENT“.

Zaplacením uvedené částky navíc uzavíráte i smlouvu s délkou trvání jeden rok, která se následně automaticky obnoví, pokud ji alespoň 3 měsíce před koncem tohoto období nevypovíte.

Součástí pasáží psaných malým, nezřídka světle šedým písmem, je i informace, že adresát není povinen tuto nabídku přijmout a uvedenou částku zaplatit. V neposlední řadě tato těžko čitelná část obvykle obsahuje oznámení, že se nejedná o oficiální dokument vydaný státní správou či obdobnou autoritou. V těchto úsecích se také nejčastěji vyskytují chyby a překlepy.

Našim klientům zpravidla zajišťujeme platbu všech potřebných poplatků my, relevantní podklady a faktury tak chodí přímo od nás. Pokud vám jakákoli podobná výzva dorazí a nejste si jistí její pravostí, můžete ji nám nebo svému patentovému zástupci zaslat ke kontrole.

Nátlaková výzva k registraci domény v Číně

Často se také stává, že majitelé doménových jmen (př. mojedomena.com) obdrží zprávu od údajného poskytovatele domén v určité zemi s informací, že se třetí osoba pokouší o registraci lokální formy této domény tj. mojedomena.com.cn. Součástí je výzva k registraci jak této verze, tak i verzí dalších – např. mojedomena.net.cn, nebo mojedomena.org.cn. Každá z nich je samozřejmě zpoplatněna.

V některých případech je součástí formuláře pro registraci domény také možnost zaplatit si „ochranu“ „Internet Keyword“ ve znění „mojedomena“.

Odesílatelem těchto výzev bývá kupříkladu Domain registry CHINA s tímto logem:

Na tyto výzvy také nereagujte.

Článek Nenaleťte podvodným fakturám za své IP se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

Vysvětlení pojmů na úvod

Jméno společnosti, pod kterým je zapsána do obchodního rejstříku a pod kterým vystupuje v právních vztazích, se nazývá obchodní firma.

Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě[1]. Splnění těchto podmínek prověřuje rejstříkový soud[2], případně notář[3], před jejím zápisem do obchodního rejstříku. Ani jeden z nich ale nezkoumá, jestli obchodní firma není v kolizi se zapsanou ochrannou známkou. Případná kolize však může v budoucnu znamenat velké problémy.

Ochranná známka označuje typ průmyslového práva, kterým lze chránit unikátní označení – názvy, loga, vzory, znělky či například barevnou kombinaci. Tato ochrana je platná pouze pro skupinu výrobků a služeb, pro které je ochranná známka zapsaná na vybraném území.

Rejstříkový soud, respektive notář, má při zápisu právnické osoby do obchodního rejstříku povinnost zkoumat, zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé. Nemá ale povinnost zkoumat, jestli dané jméno není shodné nebo podobné se starší ochranou známkou, která chrání shodné nebo podobné výrobky nebo služby, jaké bude vyrábět nebo poskytovat zapisovaná společnost. A protože nemá povinnost, tak to samozřejmě nedělá. Proto se může stát (a taky se často stává), že název právnické osoby (= obchodní firmu) tvoří označení, které už je chráněno starší ochranou známkou patřící někomu jinému.

Jak se na tuto situaci dívá zákon?

V ustanovení § 8 zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách je stanoveno, že nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:

• označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
• označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
• označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné bez ohledu na to, zda je užíváno pro shodné, podobné nebo nepodobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka chráněna, a jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Od 1. 1. 2019 je v odst. 3 tohoto ustanovení explicitně zmíněno, že za užívání v obchodním styku se považuje mimo jiné zejména užívání označení jako název právnické osoby nebo obchodní firmy nebo jako součást názvu právnické osoby nebo obchodní firmy.

Pokud tedy (i v dobré víře o její unikátnosti) začnete používat název společnosti (= obchodní firmu), která je v kolizi se starší ochrannou známkou, může vám její vlastník zakázat užívat název společnosti ve spojení s výrobky nebo službami, které jsou jeho ochrannou známkou chráněny. Vlastník má dokonce právo požadovat, abyste svou obchodní firmu změnili.

Oboje je obzvlášť nepříjemné, pokud se o vašem narušování práv k ochranné známce daný vlastník dozví až poté, co má vaše společnost úspěch a vybudovala si již mezi zákazníky dobrou pověst. Rebranding v takovém případě může být velmi nákladný a nepříjemný.

Jak ideálně postupovat?

Nespoléhejte pouze na to, že váš název (= obchodní firma) je odlišní od jiných.

Prověřte také rejstřík ochranných známek a neomezujte se při tom pouze na Českou republiku. Zmíněné ustanovení zákona o ochranných známkách totiž není českou specialitou.

Zákon o ochranných známkách zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, a to se děje ve všech členských státech. Zákonná úprava ochranných známek je tak v celé EU, a nejen v ní[4], velice podobná.

Pokud tedy vaše společnost má potenciál expandovat za hranice České republiky, nechte si udělat rešerši pro všechny státy, které by pro váš vstup na trh přicházely v úvahu. Zabráníte tak tomu, abyste v některém státě museli vystupovat pod jiným jménem.

Po provedení rešerše je také velice vhodné přihlásit vlastní ochranné známky. Pro jakýkoli budoucí spor o označení se tím vaše pozice velmi posílí. Také budete mít silný nástroj pro obranu proti parazitování na vaší pověsti. Vymáhání práv z ochranné známky je totiž o poznání jednodušší než vymáhání nároků například na základě nekalosoutěžního jednání, případně nároků plynoucích z ochrany nezapsaného označení.

Můžete zaregistrovat ochrannou známku zaměnitelnou s existující obchodní firmou?

Pokud by nejdříve existovala obchodní firma (= zapsaný název společnosti), a až následně jiná společnost zapsala shodnou či podobnou ochrannou známku, může být obchodní firma zpravidla stále užívána. Uplatní se totiž princip priority: dřívější úpravě náleží právo označení stále užívat i bránit se proti zápisu ochranné známky.

Podle § 7 zákona o ochranných známkách se může zápisu ochranné známky bránit také uživatel nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku, který přede dnem podání přihlášky nabyl práva k nezapsanému nebo jinému označení užívanému v obchodním styku, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti přihlašovaného označení s nezapsaným nebo jiným označením a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se tato označení vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti – což zahrnuje i společnost užívající obchodní firmu.

Pozice dané společnosti bude ale daleko horší ve srovnání se situací, kdy by byla vlastníkem ochranné známky. Vlastník ochranné známky totiž nemusí prokazovat žádné zveřejnění nebo všeobecnou známost známky. V podstatě jen ukáže výpis z rejstříku a má vystaráno. Navíc spoustu subjektů si před přihlášením ochranné známky nejdříve prověří rejstřík ochranných známek. Narazí-li na potenciální kolizi, raději označení změní. Na procházení obchodního rejstříku ale mnozí zapomínají. To je další důvod, proč registrovat ochrannou známku chránící název společnosti hned při jejím vzniku.

Čím se řídit při vymýšlení názvu společnosti?

Při vymýšlení názvu společnosti je dobré pracovat nejen s obchodním rejstříkem, ale také s rejstříkem ochranných známek, a vyhnout se tak kolizi se zapsanými známkami.
Poctivostí a zodpovědným přístupem při vymýšlení názvu a jeho ochraně na začátku podnikání se vyhnete výrazným komplikacím v budoucnu.

Pokud se vám podaří vymyslet název, který nezasahuje do cizích zapsaných práv, ochraňte si ho vlastní ochrannou známkou, a to nejen na území České republiky, ale všude tam, kde by v budoucnu mohly ležet vaše zájmy.

[1] § 424 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2] § 90 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících

[3] § 108 an. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících

[4] Většina vyspělých států světa jsou účastníky mezinárodních smluv, které upravují průmyslová práva, např.: Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891 nebo Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížská unijní úmluva) ze dne 20.3.1883

Článek Obchodní firma VS ochranná známka se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

Článek Projekty PatentEnter se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

Přečtěte si 4 tipy, jak začít s ochranou vašeho duševního vlastnictví v roce 2024.

Při registraci ochranných známek neprovádí úřady průzkum ve starších právech. Nezajistí tak, že se nikdo nepokouší o registraci podobného nebo zaměnitelného označení s tím vaším. Díky pravidelnému monitoringu databází se můžete vůči takovému zápisu vymezit a zabránit mu.

Sledováním veřejných i odborných databází můžete také odhalit nejnovější trendy v oboru, najít volně dostupná technická řešení pro váš výzkum a vývoj či identifikovat vhodné partnery pro spolupráci.

4. Využijte grantů a dalších dotačních příležitostí

Na téměř všechny aktivity v oblasti IP můžete v roce 2024 získat velkou podporu, ať už z výzvy Inovační vouchery Ministerstva průmyslu a obchodu nebo pomocí SME fondu EUIPO (a to včetně výdajů za patentové zástupce).

Inovační vouchery – ochrana práv průmyslového vlastnictví

Dotační výzva Inovační vouchery nabízí 75% podporu na všechny služby fakturované patentovými zástupci vedoucí ke zveřejnění patentových přihlášek nebo registraci ochranných známek, průmyslových i užitných vzorů.

Využít ji můžete například na:

• přípravu a podání přihlášky
• rešerše, reakce na výměry, překlad
• zastupování před úřady

Minimální výše dotace na 1 projekt je 50 000 Kč, maximální 500 000 Kč a počet žádostí na 1 žadatele není omezen.

Pokud jsou vaše výdaje nižší, mohla by vás zajímat příležitost od Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), který v roce 2024 spouští čtvrté kolo fondu pro malé a střední podniky Ideas Powered for Business.

SME Fond od EUIPO

V rámci grantu můžete žádat až o:

• 90 % z IP Scanu (namísto 900 € zaplatíte pouze 90 € + DPH)
• 1000 € z úředních poplatků za přihlášky ochranných známek a průmyslových vzorů
• 3500 € z poplatků a dalších nákladů za přihlášky evropských patentů

Článek Základy ochrany duševního vlastnictví se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..

V tomto článku se zaměříme na rizika spojená s grafickými logy (případně dalšími prvky), které pro vás vytvoří někdo jiný. Hlavně vám však dáme rady a tipy, aby vaše ochrana loga byla pro vás co nejvýhodnější.

Jak se na vlastnictví loga dívá zákon?

Logo je dle autorského zákona autorským dílem. Všechna osobnostní i majetková práva k němu ze zákona náleží jeho autorovi – tedy fyzické osobě, která dílo vytvořila. Tato práva jsou nepřevoditelná, autor může pouze někomu jinému poskytnout licenci k užívání díla. Proto pokud vám logo navrhl kdokoli jiný než vy sami, ujistěte se, že jsou mezi vámi poměry upravené smluvně. 

Autorský zákon v ustanovení § 61 poskytuje objednateli díla alespoň nějakou pomoc:

není-li sjednáno jinak, pak pro díla vytvořená na objednávku platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy a k užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy. Navíc, není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. 

Licenční smlouva (Smlouva o dílo)

Přestože smlouva o dílo nemá zákonem předepsanou formu a může tak být uzavřena i ústně, velmi doporučujeme uzavřít ji písemně. A vždy je lepší nechat ji zkontrolovat odborníkem.

Pozor na porušování cizích práv

Originalitě loga, které si necháváte tvořit, věnujte opravdovou pozornost. I přes smluvní úpravu ve smlouvě o dílo prověřte, že autor tuto povinnost dodržel.

Autor díla, do jehož práv byste zasahovali, proti vám může vznést hned několik nároků:

• okamžité zdržení se užívání loga na všech materiálech
• náhradu škody
• přiměřené zadostiučinění
• vydání bezdůvodného obohacení
• může bránit registraci loga jako ochranné známky

Všechny uvedené nároky proti vám ale může mít také autor vašeho loga, pokud nebudete mít dobře upravené vzájemné vztahy. Pak už byste ale byli jediní, kdo zasahuje do cizích práv a porušuje zákony. Při používání cizího autorského díla bez příslušného oprávnění vystavujete i riziku žaloby na nekalosoutěžní jednání. Takto žalovat vás může kdokoli a zasahováním do cizích práv riskujete, že žalobce bude ve věci úspěšný.

Je tedy vaše logo skutečně vaše?

Při správné smluvní úpravě ano.

Bez dostatečně upravených právních vztahů mezi vámi a dodavatelem ale spíše ne. A v takovém případě vás ani ochranná známka neochrání.

Proto nic nepodceňujte a předem uzavřete kvalitní písemnou smlouvu o dílo včetně licence k výslednému dílu. Pokud již máte logo hotové bez písemné smlouvy, pak je vhodné licenční smlouvu uzavřít aspoň dodatečně.

Článek Je vaše logo skutečně vaše? se nejdříve objevil na PatentEnter s.r.o..